Již nějaký čas (asi rok) se zabývám tvorbou studentského HOWTO. Po krátkém rozkoukání se na tzv. vysoké škole, jsem zjistila, že jsou i vyšší budovy. Ale to ponechejme stranou, neboť je to náplní jiné z mých dosud nepublikovaných prací, jež hodlám odtajnit samozřejmě až po červeném diplomu, který mi tento kompromitující materiál dokonale zaručí.

Dnes bych se s Vámi ráda podělila o kapitolu důležitou pro správného studenta - hazardéra, žijícího tak říkajíc "on the edge", alespoň, co se zkoušek týče. Upozorňuji, že vše jsem vyzkoušela, ovšem tím ještě není kýžený výsledek zaručen. Tato kapitola se týká správného nezvládnutí zkoušky.

Všichni jistě znáte ten úžasný pocit studenta, který prostě nechce hned na první pokus projít zkouškou. Proč také, když pokusy máme většinou tři? Proč si to neužít? Proč že sebe neudělat blba, abychom pak příště nebo přespříště dokonale ohromili svými znalostmi? Je to úžasný pocit intelektuální převahy nad tím ubohým zkoušejícím, který se jistě přízemně těší na to, že vás i podruhé, potřetí, nejlépe jednou provždy vyhodí, a vy se nenecháte a vědomostně mu to natřete. I já to tak praktikuji. Jsem však srab a tak všechny zkoušky dělám na druhý termín (i když mám rozdělaný jeden pěkný předmět, který hodlám dotáhnout až do tzv. čtvrtého řádu). A tak se stalo, že jsem si toto léto nechala jednu zkoušku na zářijové období. Byla to populární Elma (Elektřina a magnetismus). Upozorňuji, že jsem ji chtěla udělat až na druhý termín. Pro své vítězství jsem zvolila následující postup:

1. Zakoupila jsem si jedna odporná skripta - kategorie č.3/odpuzující/drahá.
2. Na celé léto jsem si naplánovala rekreace, dovolené a výlety.
3. 14 dní před termínem zkoušky získala štěně kategorie č.2/střední/počůránek-permanentní/kousavý. O toho jsem se následně pilně starala.
4. 4 dny před termínem jsem otevřela skriptum, abych se něco málo naučila a tím pádem nebyla vyhozena okamžitě, ale s patřičnou pompou.
5. Dva dny před zkouškou přivezli uhlí, 50q, na učení prostě nebyl čas. Psi se poprali, babička ječela, já měla hlavu jak pátrací balón.
6. Den před zkouškou jsem zběžně prolétla skriptum a přečetla několik řešených příkladů. Napsala jsem sobě soupis vzorců, patřičně dlouhý a odpuzující.
7. Šla jsem na zkoušku.

Co dodat závěrem. Zkouška mě naprosto ale naprosto znechutila. Po tak dlouhé a tvrdé přípravě, přátelé, uznejte, že jsem si tu jedničku nezasloužila! Ale já nepolevím!