Důvody

Od střední školy nosím brýle. Řekla bych, že mi i celkem sluší, přesto jsou občas na obtíž - nejčastěji vadí v bazénu a podobných sportovních zařízeních, nekompletní periferní vidění se taky postará o nejednu modřinu na holeni a investici do diptrických brýlí proti slunci si spousta nás pidlovočků taky rozmyslí (a pak v létě lituje). Občas jsem sice nosila kontaktní čočky, ale nemůžu říct, že bych se s nimi sžila, čočky se taky nedají kupovat jako housky na krámě, buď budete chodit do jedné optiky, kde už budou mít vaši kartu, nebo se smíříte s tím, že při koupi čoček strávíte příjemnou čvrthodinku s optometrem, který si vás přeměří. Kupovat čočky přes web jsem nezkoušela, takže nemůžu sloužit.

Na každý pád se mi stal takový nepříjemný... zlá věc. Prostě mi v optice při výběru nových obrouček řekli, že s mým počtem dioptrií mi skla do vybraných obrouček nedají, protože už budou i přes tenčení tak silné, že by mohly vypadávat. To silně podrylo mou marnivost a tak jsem začala uvažovat o laserové korekci mojí oční vady.

Vyšetření

Operaci jsem nakonec podstoupila a byl to vskutku nevšední zážitek. Jak to celé vypadá a probíhá?

Všechny tyhle ústavy, kde vám odpaří kus oka, fungují stejně. Když si dáte tu práci, zjistíte, že i ceny jsou všude prakticky stejné. Já jsem nakonec vybrala kliniku Lexum v Praze Krči. První je vyšetření, na které se musíte předem objednat. Čekací doba tak měsíc. Na vyšetření přijděte nenalíčené a týden předem nesmíte nosit kontaktní čočky. Vyšetření vypadá asi tak, že vás proženou asi deseti vyšetřeními, jejichž obtížnost se postupně zvyšuje, ve finále vám rozkapou oči tak, aby mohli prohlédnout sítnici. Kapky vám rozšíří zornice, takže máte oči jak filmová hvězda z dvacátých let. Vcelku veselým průvodním efektem kapiček je fakt, že zhruba dvě hodiny po rozkapání nezaostříte na blízko. Celé vyšetření trvá několik hodin, takže si na to rezervujte celé dopoledne. Nutno říci, že všechna vyšetření dělají velice pečlivě, protože na nich závisí kvalita vlastní operace. Vyšetřeními se získávají vstupní data pro počítač, který vás nakonec bude operovat.

Po vyšetřeních vám doktor navrhne operaci - u mě to byla operace laserovou metodou LASIK (Laser In Situ Keratomileusis). Spočívá v odpaření části rohovky tak, aby se upravila optická mohutnost oka na nula dioptrií. Rohovka se neodpařuje na povrchu, ale tak, že se nejdřív seřízne tzv. mikrokeratomem tenký plátek rohovky na povrchu, ten se odklopí a laseruje pod ním. Pak se zase zaklopí a nechá se přirůst. Tloušťka rohovky je průměrně 500 mikrometrů (když vám bude doktor uvádět nanometry, tak mu nevěřte, není to tím, že by byl špatný doktor, ale tím, že nezná řeckou abecedu a plete si řecké mí a ný.. a taky asi nemá selský odhad :) ) Podle vaší vady se spočte, jakou tloušťku rohovky vám odpaří. Vždy ale platí, že vám musí zůstat aspoň 300 mikrometrů rohovky, při větším ztenčení by mohlo dojít k její deformaci a tím ke značným komplikacím ve vidění a hojení. Mně odpařovali asi 100 mikrometrů rohovky. Teoreticky bych tedy mohla operaci podstoupit ještě jednou, nicméně lékaři by se do toho asi moc rádi nehrnuli. Lékař se s vámi moc nemaže, protože má za dveřmi houf dalších pacientů. Pošle vás na recepci, kde si domluvíte termín operace ("třeba pozítří").

Operace

Pozítří naklušete a prakticky hned poté, co ověří vaši platbu, vás pošlou na "sál". Tam se naposledy polaskáte se svými brýlemi a začne rozkapávání. Tentokrát to nejsou kapky na rozšíření zornic, ale na znecitlivění rohovky. Přitom vám dají prášek na uklidnění, abyste jim na sále hystericky nevyváděli, a k tomu pustí rádio. Po chvíli přijde "operatér" a ještě jednou zopakuje, jak bude akce probíhat. Je to vcelku jednoduché - nejdřív kolem oka oblepí víčka a řasy, rohovka je necitlivá, k ní se podtlakem přímo přisaje přístroj, kterým seříznou na rohovce lamelu, třičtvrtěkružnici tkáně, kterou opatrně odklopí směrem k nosu. Jestli jste do té doby něco málo viděli, tak teď už neuvidíte nic, ale to nejnepříjemnější máte za sebou. Seřezávání lamely je na celé operaci asi nejkritičtější a pro pacienta je to hodně nepříjemné. Já jsem si připadala jako konzerva na automatickém otvíráku. Po lamele už se může laserovat. Podle popisu lékařů pracuje laser v pulzním režimu (ale jistí si tím nejsou, vědí jen, že "to plive energii", je znát, že fyzikální zázemí prostě nemají) a postupně odpařuje danou tloušťku rohovky. Laserování trvá asi půl minuty a nijak nebolí, jen to drobet smrdí spáleninou, což se dá čekat. Potom z oka odstraní nástavec a opatrně štětečkem zase přiklopí lamelu a uhladí ji. Stejná procedura se opakuje i na druhém oku - obě oči se tedy operují v jeden den. Celá operace obou očí trvá asi 10 minut.

Po odlaserování druhého oka vás pustí na "pooperační" pokoj, kde zhruba půl hodiny v klidu sedíte se zavřenýma očima. Nakonec vám pomůžou si sbalit svých pět švestek a doprovodí vás zpátky do čekárny, kde na vás čeká váš doprovod. Ten má za úkol vás dovést nebo dovézt domů, protože přestože už můžete mžourat, začíná to přicházet k sobě, oči pálí a řežou a na slunci hodně slzí. Sluneční brýle vřele doporučuji. Doma je nejlepší usnout - na zádech, prvních pár nocí se vůbec nedoporučuje spát na boku, protože by se mohla shrnout lamela, což velmi, ale velmi bolí, takže byste mazali zpět na kliniku, kde by museli lamelu zase uhladit na správné místo. Po cca 4 hodinách bolest ustupuje a dá se už vcelku solidně koukat.

Po operaci

Druhý den musíte na kontrolu na kliniku, tam už nemusíte s doprovodem, protože už můžete bez potíží koukat, číst a vůbec všechno. Doporučuje se samozřejmě oko chránit hlavně proti mechanickým vlivům - písku a prachu. Dál nemnout oko (rohovka při tlaku samozřejmě bolí, takže vás touhy mnout si oči rychle přejdou), žádné kontaktní sporty, u kterých hrozí úder (nebo pád) do hlavy a minimálně měsíc nechodit do bazánu. Oči se týden až 10 dní vykapávají antibiotiky kvůli prevenci před infekcí a ještě mnohem déle umělými slzami. Kontroly jsou dále po měsící, třech měsících a po roce od operace. V mém případě nedošlo k naprosto žádným komplikacím a jsem maximálně spokojená.

Co se mi nelíbilo?

Je to manufaktura. Každé vyšetření na každém přístroji (a že jich vystřídáte spoustu) s vámi absolvuje jiný lékař. Každý se samozřejmě představí a je maximálně zdvořilý, projdete rukama většiny zaměstnanců kliniky. Bohužel si nezapamatujete jediné jméno a postupně nasbíráte vizitky asi deseti lékařů. Díky tomuto postupu se každý lékař chová poněkud neosobně, stejně jako já vystřídala 10 doktorů místo jednoho, i oni vystřídali 50 pacientů místo deseti. Podobně jako ve státním sektoru, i tady byli lékaři poměrně dost nesdílní, člověk z nich musel podrobné informace někdy docela páčit. Možná, že většina pacientů se spokojí jen s obecným popisem oční vady nebo postupu operace a o detaily se nezajímá, takže nejsou zvyklí na pacienty, kteří chtějí vědět maximum podrobných informací. Na sále jsou během operace asi čtyři lidé: operatér lékař, technik a dvě sestry. Operatér s technikem mají asinejvětší zodpovědnost, která netkví v jejich umu se sklapelem (ten taky nevidí, jak je den dlouhý), ale musí načíst do počítače, který ovládá laser a nůž na odříznutí lamely, vaše data a ne data někoho jiného. Jinak 90% operace dělá automatika a počítač. Lékař a technik jsou hlídači a kontrola pro případ ztroskotání. Tím nechci jejich práci nijak kritizovat, takto provedená operace je to nejlepší, co může být, protože lidský cit operatéra u takovéto operace sám o sobě nemůže nahradit mnohem citlivější stroj. Nicméně nakrmit stroj správnými daty je často větší um než kouzla se sklapelem. Operace LASIK je pro lékaře poměrně nudná záležitost, protože nedostane moc příležitostí k rozvinutí svého chirurgického umu, k tomu jsou asi lepší přáležitosti u operací čočky (např. při zákalech, kdy musí operatér vyndat starou čočku a místo ní zasadit do oka správně novou).

Jaká je na to záruka?

Žádná. Operací LASIK jsem přišla o 6 a 5 dioptrií. Momentálně jsem na nule. Pacientům se zpravidla jejich vada nevrací. U mě je riziko, že mám tzv. progresivní vadu, což znamená, že se mi oční vada neustálila, ale pořád se pomalu vyvíjí. Zvážila jsem všechna pro a proti a přesto do operace šla i s vědomím toho, že za pár let budu zase nosit brýle. Než se znova dostanu na 5 a 6 dioptrií, bude to ještě nějaký ten pátek trvat a po tu dobu alespoň nebudu mít na nose okýnka od ponorky, ale normální tenké brýle. :) A kdo ví, kam se oční chirurgie dostane za dalších 15 let..