Již delší dobu se tu před vámi tak říkajíc odhaluji. Dnes tu před vás předhodím další část mého já, která mě samotnou velmi překvapila, neboť jsem ji sama odhalila teprve nedávno. Dost už odhalování, povím vám, co se mi stalo.

Asi před měsícem mi byl svěřen důležitý úkol nejvyšší priority, zakoupení jistého CD. Nehodlala jsem obcházet krámky okresního formátu a zamířila jsem rovnou do Bontonlandu na Václavově náměstí. Našla jsem, co jsem hledala, ale ještě jsem chtěla odbornou radu místního prodavače (byl to fešák..), tak jsem se za ním vydala s výrazem "jste moje spása". Pan prodavač byl moc milý a ochotně radil, když v tu chvíli zhaslo světlo v celém baráku. Ehm.. tedy detaily vynechám, jsou vlastně celkem nezajímavé, všichni prostě museli ven, já šla až jako poslední, nechtěla jsem se přece vzdát toho CDčka! Proud byl nahozen až asi za hodinu a své CDčko jsem tam nakonec koupila.

Na proudovou historku jsem zapomněla, ale asi za týden, možná dva, jsem se dostala do (opět suterénního) supermarketu Julius Meinl v Kotvě. Hlad mě nutil plenit regály, jak jen to šlo, když v tom opět vypadl proud. Záložní zdroje brzo naskočily a tak jsem rabovala vesele dál. Netušila jsem, že situace u pokladen se výpadkem značně zkomplikovala, protože ty se musely po výpadku nahodit ručně. To asi nikdo neuměl, nebo měl nahazovač volno, nebo pauzu na oběd. Každopádně za chvíli se táhly od pokladen nekonečné šňůry vozíků a nervózních zákazníků. Sama jsem tam stála taky. Po pár minutách čekání, kdy jsme nahazovače pořád nikde neviděli, jsem tam zboží nechala a hrdě odkráčela středem. (Chlapec, co stál přede mnou, by to býval taky rád udělal, ale měl smůlu, protože ve frontě zbaštil jedny brambůrky, které rozhodně nebyly erární.)

No a do třetice všeho zlého jsem byla tenhle týden u kadeřnice (ne, nenosím teď šátek) a hádejte, co se stalo v nejlepším? Kupodivu vypadl proud. Už mi to bylo fakt podezřelé, a obávám se, že je to pokaždé mnou. To nepočítám ty desítky restartovaných počítačů (z nepochopitelných důvodů) pokaždé, když jsem prošla kolem. Je to prostě jasné, jsem paní brouků kabeláků!

Takže až se mnou někdy půjdete do restaurace, vemte si s sebou chleba s řízkem, kdyby náhodou něco nevyšlo a nemohli vám jídlo uvařit..