Na následujících řádcích si dovolím napsat několik málo základních myšlenek tohoto bojového Umění. Pro zájemce jsou tu pak další odkazy. Aikidó ...není cestou ke zničení oponenta, ale eliminací celé myšlenky nepřítele.
Příroda věnuje stejnou péči všemu živému. Má-li někdo agresivní záměr - na podrobení či zničení druhého -, postupuje proti ní; ten, kdo tak nesmýšlí, má za sebou celou přírodu. A nikdo není tak zdatný, aby mohl delší dobu postupovat proti přírodním zákonům bez vlastní újmy. Proto se v aikidó říká:
Strategie aikidó je založena na předpokladu, že útok je protivníkem darovaná energie, což znamená, že hlavním zdrojem je hybnost protivník. Čím vehementněji se do útoku vrhne, tím méně síly je třeba k jeho začlenění do sféry pohybu obránce. Proto se v aikidó snažíme nenabídnout oponentovi žádnou sílu, kterou by překonával, žádný cíl pro kolizi. Kompletní kontrola situace je dosahována harmonií s tempem, rytmem a energií útoku. Nesmírně důležitý je princip kontroly prvního pohybu. Aikidó není čekání na útok, pohybuje se zároveň s útokem avšak mimo jeho směr. Když oponent začíná svůj útok, nesmí to být už jeho rozhodování, je třeba již být jinde. Při útoku na vzdálenost dochází k pohybu obránce současně s útokem a k vyrovnání situace. Vzdálenost neutralizuje sílu. Útočník se stává orientačním bodem. Pak se stává obránce středem pohybu a pohybuje se daleko méně než útočník, který je veden kolem - obránce působí na to, aby se pohyboval on. V aikidó není žádná agrese. Ani útočné pohyby. Pokud oponent neútočí, není důvod ho napadnout. Aikidó jednoznačně upřednostňuje princip spolupráce před principem konfliktu a to dokonce i v případě, že protivník si konflikt přeje. Vždy, když ke konfliktu dojde, je třeba se nejprve k úsilí protivníka připojit a pak vést jeho energii směrem žádoucím pro obránce.
"...můj oponent mi nemůže odebrat sílu, protože žádnou nepoužívám. Kdo může odporovat síle neodporování?"
SI AD NATURAM VIVES, SENECA převzato z časopisu Aikido, vydávaného klubem Aikido Kenkyukai Praha |