K moderním distribucím se snadným ovládáním a instalací, které bych začátečníkovi doporučil, patří zejména Ubuntu, Fedora, následovník RedHatu a Mandriva Linux (dříve Mandrake). Mandriva je obecně označován za distribuci klikací, tedy přibližuje se nejvíce stavu v jakém se doručují MS Windows. Velmi populární je v součastné době i Ubuntu. Oblíbený Debian je, řekl bych, spíše distribucí pro lidi znalé věci, a je založen na trochu jiné filosofii než předchozí dvě distribuce. Stejně tak slackware nebo Gentoo.
Pokud si chcete Linux jen vyzkoušet a nechcete ho instalovat, můžete vyzkoušet i tzv. Live verzi - to jsou verze spustitelné rovnou z CD. Najdete je zpravidla na stránkách dané distribuce. Pak existují samostatné distribuce které jsou jen Live verze. Takovou distribucí, která je velmi dobře udělána, je např. Knoppix, který vychází z Debianu, ale je uživatelsky značně přívětivější. Pro ty, kteří se bez češtiny neobejdou je asi nejvhodnější český SLAX, který je postavený na Slackware, ale při jeho používání nebudete žádné znalosti o slackware potřebovat. Navíc má SLAX pouze 180MB, vejde se tedy na malé CD a jeho stahování není tak bolestné jako u jiných Live CD distribucí.
Všechny tyto distribuce (operační systémy) a programy jsou zdarma ke stažení na zmíněných stránkách.
Jak je možné že je to všechno zdarma? Na naprosté většině částí Linuxu pracují skupiny vývojářů z celého světa, zpravidla dobrovolně a ve většinou ve svém volném čase. Svoji práci dávají zdarma k dispozici proto, že je baví a je jejich koníčkem.
Instalace především výše doporučovaných distribucí je velmi snadná a probíhá v podstatě stejně jako instalace například MS Windows. Po vložení CD do mechaniky a restartu se vám spustí instalační, zpravidla grafické, rozhraní. Instalace vyžaduje pár nezbytných nastavení, která zvládne zadat prakticky každý. Pokud se nebudete pouštět do žádných hlubších konfiguračních záležitostí (např. partitionování neboli rozdělení disku), pak není nejmenší problém se během 30-60min (samozřejmě záleží na použitém hardware) probírat v menu KDE nebo GNOME, kterážto jsou dvě nejrozšířenější grafická prostředí pro Linux. Pro Linux však existuje mnohem větší paleta grafických prostředí. 30-60 minut trvá kompletní instalace se všemi aplikacemi, není to pouze instalace operačního systému! (asi 2-5GB))
Při instalaci vždy dobře čtěte co se na obrazovce píše. Instalace dělá vždy jen to co potvrdíte že skutečně chcete.
Pokud se podívám např. do svého menu a shrnu programy, které mohu doporučit a které jsou většinou součástí výše zmíněných distribucí, případně se dají stáhnout bez problému z netu, jsou to asi tyto (u některých důležitějších aplikací je ještě označení CZ = česká lokalizace, M = multiplatformní):
| Firefox | CZ M | webový prohlížeč, poštovní klient, html editor, klient IRC (Internet Relay Chat) a mnoho dalšího |
| Psi | CZ M | jabber klient (zvládá všechny možné komunikační standardy: jabber, icq, aol, msnm, aim, yahoo) (alternativy: gabber, gaim, sim, kopete) |
| gedit | jednoduchý editor (obdoba notepadu a spol) | |
| xmms | přehrávač všech možných audio formátů | |
| Audacity | výborný editor audia (wav atd.) | |
| mplayer | přehrávač videa - media player pro Linux | |
| LyX | CZ | editor textů - to je ten větší kalibr pokud píšete nějakou práci |
| gnumerics | CZ | tabulkový procesor |
| OpenOffice | CZ M | pro editaci dokumentů jiných platforem (např. doc, xls), případně pokud jste závislý na aplikacích ala MS |
| Acrobat Reader | M | prohlížení pdf |
| Evince | prohlížení postscriptu (ps je obecný tiskový výstup hojně používaný v Linuxu) | |
| GQview | rychlý prohlížeč obrázků s nemálo funkcemi na pravém místě | |
| GIMP | CZ M | grafický editor s profesionálními funkcemi |
| downloader4x | inteligentní downloader pro větší množství souborů | |
| gFTP | grafické ftp | |
| mc | nepostradatelný souborový manager (pro mne, existuje spousta jiných, nejčastěji se používá nautilus a konqueror nebo velmi zajímavý krusader) | |
| k3b | CZ | vypalovací program, který si získává popularitu u stále více uživatelů |
| wine | emulátor windows - občas prostě potřebujete rozbalit nějaký ten .exe self extracting archiv | |
| qemu | virtuální stroj - cosi jako VMware, bochs apod. | |
| gphoto | program pro připojování digitalních foťáků | |
| gqradio | grafické ovládání radio karet | |
| bluefish | editor html (pro náročnější doporučuji program quanta plus) | |
| tvtime | televize - jeden z vyspělejších programů pro ovládáni televizních karet | |
| avidemux | editor filmu vhodný pro začátečníky | |
| unison | synchronizace dat | |
| inkscape | vektorový editor využívající formát SVG | |
| gscmxx | grafická nadstavba umožnující pohodlnou správu obsahu telefonů Siemens | |
| EasyTag | editor tagu ID3 pro mp3, ogg, flac ... | |
| mhWaveEdit | editor wav souborů - možná ne nejlepší ale určitě rychlý a dělající to co chci |
z konzolových a tedy "tajemnějších" aplikací např.
| xterm | terminal (pro klikace mnohdy zcela nepochopitelny) | |
| joe | textový editor | |
| pine | poštovní klient | |
| ps2pdf, psnup | konverze ps na pdf a utilitka na šetření papíru | |
| potrace | konverze bmp na vektorové formáty | |
| iconv, luit | konverze kódování textových dokumentů, konverze terminálových výstupů | |
| ssh/scp, telnet | nástroje pro vzdálené připojování a kryptovaný přenos dat | |
| lynx, links | textové prohlížeče webu - né vždy je grafika to co na stránce hledáte :) | |
| notlame | komprimace mp3 | |
| oggvorbis | audio komprimace do ogg - formát nahrazující mp3 | |
| scmxx | ovládání telefonů Siemens | |
| gphoto2 | ovládání digitálních fotoaparátů | |
| wget, proz | neboli web get a prozilla, stahování celých html stránek a souborů | |
| convert | program pro automatizovanou úpravu obrázků |
z pokročilejších aplikací
| Cinelerra | editace filmů - profesionální editor filmů | |
| Eagle | návrhy plošných spojů | |
| Blender | 3D modely - velmi výkonný a profesionální program | |
| Octave | numerické výpočty (program alá Matlab a částečně s ML kompatibilní) | |
| Rosegarden | jeden z mnoha profesionálních audio MIDI sequencerů pro Linux |
Samozřejmě každý jedinec má své individuální potřeby, pro které si musí najít odpovídající software.
Pro začínající uživatele je výhodné použít integrované grafické prostředí KDE (je součástí distribuce), které obsahuje ucelenou nabídku aplikací postačujících pro běžné použití s jednotným grafickým rozhranním a uživatelsky přívětivým ovládáním. KDE je známo i svou velmi dobrou podporou národních prostředí, tedy i češtiny. Osobně ho považuji za příliš hardwarově náročné.
Výše zmíněné aplikace jsou zpravidla součástí distribucí. Pokud ne a chtěli byste je nalézt, zkuste
Pro vyhledávání nejen rpm instalačních archívů vhodných pro vaši distribuci je pak nepostradatelný
Způsob instalace aplikací je závislý na distribuci a není zcela jednotný, principiálně je ale založen na instalaci balíků, které reprezentují jednotlivé aplikace. U distribucí založených na rpm (RedHat Package Manager):
Velmi obsáhlou dokumentaci lze nalézt v LDP (Linux Dokumentační Projekt) -
obsahuje informace téměř pro všechny úrovně uživatelů. Je dostupný přes web, na CD i
jako papírová kniha - česky je dostupný tak jak vyšel na CD
RedHat 7.1 cz.
Jako mírně zastaralý zdroj, se stále zajímavými informacemi lze doporučit neperiodické periodikum Linuxové noviny.
Další informace lze nalézt např. na linux.cz a velmi hodnotné návody a komentáře na serveru root.
Velmi uceleně se tváří též Linux Newbie Guide, ale je pouze pro ty kdož ovládají angličtinu. Bez ní se ostatně do světa Linuxu příliš pronikat nedá, neboť naprostá většina dokumentace je v angličtině.
Tištěná periodika : Linux+DVD.
Samostatnou kapitolou v oblasti Linuxu je hardware. S většinou základního hardware nebudete mít problémy (tím mám na mysli základní desku, procesor, paměti, disky, cdrom, vypalovačky) problémy však mohou nastat s ovladači od dalšího přídavného hardware.
U takového hardware jako síťové karty nebo zvukové karty většinou k větším problémům nedojde. Při výběru např. grafické karty je už ale třeba trochu přemýšlet. Dá se říci, že v současné době jsou oba nejrozšířenější výrobci karet podporováni výborně - ATI i nVidia - dodávají buď binární ovladače (pozor jsou omezeny pouze na některé distribuce) nebo je podpora obsažena přímo v Linuxu. Dobrá je i podpora pro Matrox.
Větší pozornost je třeba věnovat výběru takového hardware jako jsou modemy, televizní a radio karty. Nelze než doporučit, se před zakoupením prostřednictvím, buď nějaké konference, nebo hledáním na webu přesvědčit, že pro vámi vybraný hardware existuje ovladač, nejlépe přímo v jádru a co všechno ovladač podporuje. Např. u modemů nedoporučuji používat tzv. WinModemy - jsou to modemy které funkce modemu často emulují pomocí ovladače, který je ovšem pouze pod windows. Naproti tomu téměř všechny hardwareové modemy fungují výborně. Co se televizních karet týče, v Linuxu fungují excelentně pouze karty založené na chipsetu bt8x8 a saa713x. Ostatní nelze doporučit. (Např. ATI All In Wonder, mají také v celku dobrou podporu, ale nedosahuje kvality výše zmíněných dvou, navíc se přidávají komplikace s tím, že karta je kombinovaná s grafikou).
Taktéž výběr zařízení připojovaných k počítači přes USB je dobré promyslet. Né vždy totiž výrobci svých zařízení implementují do zařízení všeobecně uznávaný standard, který je také nejčastější implementací v Linuxu, ale použijí vlastní nedokumentované řešení s ovladačem pouze pro některé systémy. Např. u všech přenosných paměťových médii (USB sticky), fotoaparátů, mp3 přehrávačů a podobně je potřeba hledat zařízení kompatibilní se standardem UMS - USB Mass Storage.
O hardware si můžete informace vyhledat též v databázi HW na serveru ABCLinuxu.
V každém případě, než zakoupíte nějaký kus počítače, vždy se ujistěte, např. hledáním na Google, že hardware je v Linuxu podporován.
O základech ovládání Linuxu z příkazové řádky jsem sepsal další krátkou stránku s názvem Kouzlo příkazové řádky.
Linux, resp. správně GNU/Linux, je obecně velmi rozmanitý a můžete ho potkat v nesčetném množství variací. Jeho síla je právě v této variabilitě a v tom, že máte zcela pod kontrolou vše co systém dělá. Linux vás ovšem k ničemu nenutí - vždy si můžete vybrat takovou úroveň a takové aplikace, které vám vyhovují. Hodně štěstí při prvních krocích s Linuxem vám přeje autor.