Ostrovy
"Reportaz psana na zastavce" Schiermonnikoog, neboli "ostrov sede opice" jak ho budu i nadale nazyvat, nebot holandsky nazev je pro me temer nezapamatovatelny a nevyslovitelny.
Cesta jako obvykle zacla ve vlaku a jeji prubeh by se dal popsat asi nasledovne: kukurice, kukurice, kravy, kukurice, strouha, kravy, kukurice, kravy kukurice ovce (!) kukurice .... Cestovni tempo holandske prepravy se ovsem s nasim neda srovnavat, jen vyjimecne se cloveku stane, ze nekde ceka dele nez 10 minut. Nevim jestli to je dane mensim poctem tras (obcas, kdyz se zde chcete nejakou hromadnou dopravou dostat do zemepisne temer sousedniho mista musite obkrouzit temer pul holandska), ci jinak vymakanym resenim, ale je to tak. Nelze k tomu nepodotknout, ze to je jiste skvele pro mistni obyvatele, presouvajici se denne stejnou trasou, pro turistu, jako ja, je to vsak temer smrtelne. Nejvetsi fousovku jsem mel v Leeuwarden (sidelni mesto jakehosi prince) pri prestupu z vlaku na bus... 6minut. Po vybehnuti z vlaku se Stoparovymi slovy "Nepropadejte panice" jsem zamiril k nejblizsi celudi VVV (mistni turisticke informace) ovsem, jak podivuhodne v 18h zavreno. Jedno kolecko kolem nadrazi, kde by asi tak mohl byt autobus? Neco jsem zahledla, ovsem holandska nadrazi se od ceskych ponekud lisi svou rozlohou, vetsinou jsou mnohem skromejsi, obecne holandskou ignoranci turistu, co se znaceni tyce jsem jiz nekde zminoval, tedy nic jsem nenasel. 3 minuty. Nic moc, tak ke kase na nadrazi, jedina volna mezinarodni jizdenky. Vytahl jsem svuj nepostradatelny papir s vytiskem vsech moznych variant spoju tam a zpet a priplacl ho pani na okenko se slovy, ktera jsou zarucene nejpouzivanejsi anglickou vetou "Doyouspeakenglish?" Nastesti pani byla jiz protrela a ihned zareagovala, "Schiermonnikoog" (kdyby na konci toho slova nebyla ta dve oo ktera se ctou jako o', nikdy bych nepoznal co rika..:) po dotazu kde je bus jsem se dovedel, ze skutecne tam kdesi kde jsem cosi zahledl je autobusove nadrazi a ze jesli chci tak mi proda zpatecni jizdenku. Vymenil jsem ji za penize a padil na bus, uprimne jen tezko se orientuje na nadrazi, ktere ste vzivote nevideli. Po zjisteni, ze za stromecky se skryvalo dalsich dobre 20 stanovist jsem zabehl do nejblizsiho autobusu a prosil o informace kde stavi bus smerem na sedou opici. Ridic ochotne vysvetloval, nicmene po tom co rekl cislovku stanoviste a smer jsem ho musel utnout, casu vskutku moc nezbyvalo, asi tak 30s sem mel zpozdeni. Nastesti holandska autobusova doprava si z casem moc hlavu nelame a vsechno se deje jak to prijde, este lide nastupovali. Zapadl jsem do busu a byl klid. Dalsi trochuzmatek nastal v, no.. a to je jedno jak se to jmenuje, proste pri prestupu na lod, ac se nedalo prehlednou kudy se do pristavu vstupuje byly tam neuveritelne fronty, po chvili okukovani jsem zacal blahorecit pani z nadrazi v Leeu, nebot jsem vesele predbehl zastupy batozinaru a vrazil listek do ruky kontrolorovi u vstupu. Odmitl jsem zanechat sve pouto k zivotu (tedy batoh) ve vseobecnem odkladacim vagone, ktery se nakladal na lod take a vstupil do lodi, nasledovalo samozrejme jeji dukladne prosmejdeni, s par fotkami.. uvidime kolik jich vyjde, jsem sam zvedav co jsem vlastne vyfotil.:)
Vylodeni na ostrove bylo trochu zklamani. Z ostrova vedlo dobre 1km dlouhe molo az k pristavisti, kde staly desitky autobusu a ohromna ohrada s koly. Odmitl jsem vyuzit obojiho. Kola protoze jsem sem prisel na vylet, ne to objet za odpoledne (ostrov ma udajne kolem 10km na delku a 2km na sirku), bus proto, ze cilova mista mi vskutku mnoho nerikala. Mapu ostrova se vam totiz mimo ostrov podari tezko dostat. Z ostrova toho taktez moc videt nebylo, nebot molo a viditelna cast ostrova koncila u velkeho valu, ktery jak jsem pozdeji zjistil vytvoril z casti ostrova polder... ty holandani s tim proste nedaj pokoj.
Spani na pisku, protoze ostrov je vlastne sama duna, porostla travou, ma sve vyhody a nevyhody. Vyhodou je, ze je to mekke a pomerne teple, tudiz nic jineho nez alumatku nepotrebujete, nevyhodou je, ze to velmi dobre drzi, a posleze velmi dobre pousti vlhkost. Shrnu to: vyzkousel jsem si jak moc je muj spacak vedevzdorny a jak hreje vlhke dute vlakno. (Z tohoto hlediska musim skutecne vynalezce pochvalit. Hreje, jen kdyby ho bylo v tom mem spacaku trochu vic nebylo by to naskodu. Budu muset inovovat.) Prekryl jsem se totiz maskacovou plastenkou, ktera byla lepsi nez sklenik. K ranu jsem to ovsem odhlalil a plastenku schodil a vetrik spacak jeste slusne osusil, takze jsem ho nebalil v 5h rano prilis mokry.
Snidaje na lavicce pokladan ostatnimi kolemjdoucimi za exota (kdo by se trpacel pesky, s batohem a jedl na lavicce, kdyz vsude kolem jsou pujcovny kol a pohodlne hotely?), ostudu jsem nastesti v jejich ocich delal nemcum, preci jen kosili wermachtu za 30Kc ze sekace v Treboni s nasitymi nemeckymi vlajeckami, jsem ke konci cesty uz proklinal, nebot vetsina lidi byla zatvrzele presvedcena ze jsem nemec, jen nechci mluvit nemecky. Dopoledne jsem v celku neprozajicky stravil prochazejic mesto a rozhodujice se, kam se vydam dnes. Nakonec jsem vyuzil mistnich informaci VVV a zakoupil mapu a nechal si vyhledat volne ubytovaci kapacity. Ceny kolem 30nlg za noc, jsem shledal jeste prijatelnymi, nicmnene nasli se i 200nlg a vice v hotelech. Ostatek byly vetsinou privaty mistnich. Pouzivse verejnou mapu vesnice jsem se pokusil najit par mist, ktera mi slecna vypsala, ze jsou jeste volna. Vetsinou se jednalo o skutecne privaty. Mistnustky v mrnavych holandskych baracci. Skutecne jsem nemel to srdce (veskutecnosti odvahu) se nekomu pristehovat to tech mrnavych prostor jeste se svym harampadim. Proto jsem prubezne zavrhoval vsechny slecnou nabydnute varianty. Co me nakonec "zachranilo" byl, letak, ktery mi slecna na posledn chvili vrazila, jakoby potaji do ruky. Byl na nem seznam jakychsi hromadnych ubytoven. Z pocatku jsem to prilis nepochopil, po podrobnejsim studiu jsem vsak dosel k nazoru, ze se jedna o jakesi divne ubytovani, ktereho jsou schopni opet pouze holandane a to sice mala mistnost a v ni jeste vic lidi. O ubytovani zatim tedy nerozhodnuto, treba bude hezky, tak se to zase nekde preklepe.
Nakonec jsem si pujcil kolo a jel se zeptat na projizdku na koni. Byl to sice na mistni obyvatele trochu nestandardni pozadavek, nicmene v jednom ze zarizeni, na onom zahadnem letaku, ho pry podle neoverenych zprav uspokojuji. Po vyruseni majitele od obeda jsem se dovedel, ze bohuzel maji plno a projizdky organizuji pouze pro lidi, znale jizdy na koni, nicmene se potvrdilo me podezreni ohledne zpusobu ubytovani. Zklaman nemoznosti projizdky a rozhodnut, ze takove ubytovani nepotrebuji, jsem se vydal do pristavu lodi (ktery je jinde nez pristav privozu). V pristavu zrovna pobyhal sem a tam nejaky brichaty manik v kapitanske cepici a megafonem umravnoval lode a parkoval je do nejemoznejsich mist. Vsichni se houfne privazovali ke vsem moznym kulum pobliz. Moc jsem tomuto pocinani nerozumel. Pozdeji jsem vsak pochopil. No ... vyuzival jsem kola (byla to pekna haitra, rikal jsem si, ze na zdejsi kopce, prehazovacku opravu nepotrebuju, a taky jsem ji nepotreboval), projel jsem leccos, nevyhodou kola je, ze vidite rychle spoustu veci, takze si z toho moc nepamatujete. Pak jsem jiz podruhe ten den zabloudil na plaz. Voda v nedohlednu kdesi na obzoru, kilometr pisku predemnou, no jel jsem kam az se jet dalo a pak sel podel pobrezi, proklinaji borici se kolo.:) Geograficke usporadani ostrova, ma na svedomi to ze, cast more u zapadniho pobrazi je velmi klidna a tak more ani moc nepripomina, kdyz jsem se ovsem dostal z tohoto klidneho pasu, a otevrelo se more v pravde Severni. Konecne to zaclo trochu sumet. V dali bylo jakesi seskupeni mnoha postavicek. Dorazivse tam jsem zjistil, ze je to jedna z avizovanych plazi. Kus pisku stejny jako vsude jinde, akorat tam byla pobrezni hlidka..:)
Na plazich jsou varovne cedule o rychle se blizici vode. Jako spravna suchozemska krysa, jsem si rekl ze to tedy nesmim propast a tak jsem nadsene ocekaval priliv, ktery jsem ovsem nevedel kdy prjde. Po hodince me to prestalo bavit a tak jsem vybaven plastenkou (zaclo prset) jel objet par tech divnych ubytovani, protoze na noc pod sirakem to nevypadalo. Prvni "kravin" se mi moc nelibil, u druheho jsem dostal zachvat odvahy a zeptal se muze vidlaka, ze pry tam poskytujou ubytovani. Zavedl me za majitelkou. Musim rici velmi prijemna venkovska zenstina s nicim si prilis nelamajici hlavu. Rekla mi ze ji zrovna odrekla velka skupina 50 lidi a ze ma teda spousu postely volnych. 15nlg za noc, spat, prijit a odejit muzu kdy chci, koupelna zachod a kuchyn v cene (vse 2x pro 100 lidi, cast bydlici v luxusnejsich pokojich po 5, cast ve velikych halach plnych paland). No sice se nejednalo o super ubytovani, ale ja sem potreboval jen strechu a vodu, navic jsem byl nadsen jejim pristupem. Clovek z nasich kraju by sice nad takovym ubytovanim pro svou draze vydelanou dovolenou jiste vahal, ale tady je to asi normalni. Prostredi nebylo nic moc, jevilo znacne znamky opotrebovani, ale proste se dalo... tak jsem zaplatil a vyrazil poldrem k "hrazi" abych shledl priliv, ktery podle mych chabych znalosti morskych deju preci uz musel prijit. U pristavu jsem pochopil druhe, "uz vim proc", tak silene privazovali lode. Vetsina jich totiz stala na kylu a byla prikurtovana k okolnim sloupum.
Nakonec jsem se schoval do zavetri budky od elektriky vedouci k privozu, ochranen tak pred zrejme vecnym vetrem, ktery mi, uprimne receno koncem cesty uz take zacinal vadit, a cekal s knihou v ruce, kdy ze nastane ten priliv. No.. nemuzu rict kdy zacal, ale to co jsem pozoroval, bylo velmi pomale napousteni rybnika. Zadny rychly narust vody se nekonal. Nevim jesli jsem zvolil spatnou dobu, nebo spatnou stranu ostrova (byla privrazena k pevnine, tzn. ze tam je jen uzky pruh Waden See, proste se to tahlo. Obcas vysvitlo i slunicko, protoze jsem ale uz toho mel dost po pul devate jsem zamiril na ubytovnu a vyuzil jednu z 25 matraci v mistnosti, ktera mi byla doporucena.
Kolo jsem uspesne vratil, dosel kolem jednoho pristavu k druhemu (zrovna byl nejvyssi priliv, takze po nejake piscine posete muslemi a jinym blivajzem ani stopy) a na trajektu odcestoval zpet na pevninu. Cely nasledujici den se sestaval pak v podstate z cestovani. Mel jsem naplanovano asi 6h hodin cesty z toho 2 po vode. Vlaky jsem vetsinou procetl nebo prospal (vstavani brzo a spani na zemi cloveka moc silami nenaplni). Prosel jsem si kousek princovskeho mesta, pak kousek Enkhuizenu, oboji pekne, musim rict ze ta neslavnejsi stara cast Amsterdamu, je zatim to nehroznejsi co jsem tu videl. Z druhe cesty lodi jsem byl unesen houpanim. Proti trajektu to byla jen takova vyletni lodicka, a protoze v celku foukalo, prijemne nas houpali vlny, vsude bylo spousta plachetnic, tak jsem este neco vyfotil a pak se houpan opaloval. Tim v podstate, skoncila ma vyprava, cestovani vlakem zpet uz moc zajimave nebylo, byl jsem uz unaveny a postel byla jedna z prijemnych vidin, hned po jidle kterymi jsem se udrzoval pri zivote.
Omlouvam se za mistifikaci ohledne prekladu nazvu ostrova a dekuji Vere
Pribylove za podnetnou poznamku k nemu, ktera me donutila se na predklad
opet podivat. C. PS: Este par zbylych obrazku.
|
Cela vyprava, jako ovykle nezacala moc optimisticky, planovany vlak ve 14:23 jsem nemohl pouzit, protoze, tesne pred odchodem z prace jsem zjistil ze peclive pripravena jizdenka na vlak zustala, narozdil od vseho nepeclive nahazeneho, v pokoji v hotelu. Nastesti jsem mel jeste v podstate stejny zalozni spoj v 16:23, takze se to dalo rychlou jizdou na hotel napravit.
Lodi se jelo pekne, bylo slunecno, no rikal jsem si, proc proboha jedou takovou oklikou, kdyz to maj primo mnohem kratsi, pozdeji sem pochopil....
Po prekroceni valu s tim, ze na hodinkach bylo neco kolem 20:30 mi spadla celist protoze videt byly 2 slovy 2 domy a autobusy a cyklisti mizejici v zatackach. Osirel jsem tedy na valu a hazel si korunou kam to nasneruju. No dobre vedel jsem ze v SJ smeru ma ostorv jen asi 2km tak jsem to vzal rovne na sever. Cesty nes~li zdaleka rovne na sever tak jsem se zacal ruzne propletat. Tipoval jsem, ze tma bude tak v 21:45, tzn. ze ujit muzu tak 4-5km, pak musim najit neco na spani. Narazil jsem na bezne holandske cestovni ukazatele (v cechach zcela nepouzitelne, nebot jsou to hribecky u zeme), ktere ovsem krom vzdalenosti do pro me zcela neznamych lokalit moc optimismu neposkytovali. Nejblizsi objekty 1-4km. Nabral jsem smer k tomu s nejdelsim nazvem. 3km.. cestou jsem prosel kolem neceho co se stalo mym prvnim adeptem na prespani. Jmenovalo se to Bunker a bylo to postavene na miste, kde kdysi stanul jakysi general ci co, a melo to byt nejvyssi misto ostrova, poskytujici poled na ostrov, jak rika brozura o sede opici, z ptaci perspektivy. Pro holandana mozna ano.. nebo tim mysleli, tu plechovou zcela nepozitelnou, nicmene umelecky peknou, mapu, ktera se uprostred betonoveho kvadru nachazelna? Nevim.
Duny v okoli byly fantasticke, poridil jsem tedy nejake to foto.
Cas jeste byl, zachovejme puvodni smer, slapal jsem dal, rozcestniky zacali ukazovat vice mist, takze jsem zacal, ke svemu stesti, menit smer. Prosel jsem cimsi co by se dalo nazvat "sikmy les" a pak si to nasneroval k jednomu mistu, kde byla znacena ubytovna. No, pekne, az moc, na to, ze ja jsem hledal v podstate jen strechu. Kempovani zakazano, co se da delat. Jde se dal, no bylo asi 21:45 kdyz jsem obchazeje fotbalove hriste narazil na prvni domy a neon restaurace. Haze si opet pomyslnou korunou jsem vybral na dalsim rozcesti smer, tezko rict jesli spravny ci ne, po par stech metrech me vedomi zaznamenalo ceduli "seedune kamping" nicmene mozku jeste chvili trvalo nez mu to doslo, takze jsem se musel kus vracet.:)
Pred kempem charakteristicke "smetiste" kol, bzukot holandanu, jiz skoro tma, nastesti cista obloha. Prosel sem branou a jak je cech zvykly, hledal jsem kasu ci aspon nejakou registraci. Z holandskych napisu jsem toho prilis nevyrozumel, snad jen to, ze jedna z tabuli byly vzkazy..:) S omluvou, ze "ja tem cedulim proste nerozumim" jsem se opatrne naslapujice vydal do kempu, cekaje kdy me nekdo chiti za fligr. Nic se nestalo tak jsem posilen mnozstvim lidi kolem vyhledal nejzapadlejsi kout a po setmeni rozprostrel alumatku neco pojedl a zabalil se do spacaku. Jednou, kolem me prosli lide z vedlejsiho stanu. Preci jen jiz jsem trochu holandstiny trochu pochytil, takze jsem vyrozumel asi tolik "No i takle se da kempovat." Nicmene jak bylo zrejme bylo to neco krapet neobvykleho.
Zaplat priroda za brzka rana, kdy vetsina holandanu jeste vyspava. To jsou totiz jedine hodiny, kdy muzete neco v holandsku videt neposkvrnene poskakujicimi postavickami. (Krom toho jsem chtel take vyuzit kempoveho prislusenstvi drive nez si toho nekdo vsimne.:)
Zdarilo se. Prosel jsem cast plazi a prilehle duny s majakem bez toho, abych o nekoho zavadil pohledem. Jediny kdo me provazel byli vsudypritomni zajici, kteri jsou hned po lidech nerozsirenejsimi obyvateli ostrova. (Jak jsem se ted dovedel od Maartena neprilis oblibenymi, delaji totiz diry do valu, kam se pak dostava voda.. atd.) Po 8-me hodine se zacali trousit prvni lide a rano ozilo. Zamiril jsem tedy smerem, kde jsem podle toho co jsem videl od majaku tusil jakousi aglomeraci. Ac jsem se vybavil zakladnimi vyletnimi potravinami, preci jen to chtelo neco lepsiho. Po chvili bloudeni, jsem po cichu dosel az do pekarny, kde jsem ovsem podroben tezkemu rozhodovani co z tech nesrozumitelnych nazvu si koupim a mucice slecnu za pultem anglictinou nemel uplne stastnou ruku a tak jsem si vybral vsechno jeste studene, nebot preci jen listovy satecek s kurecim masem se v teple skladovat neda.:)
Zbytek dopoledne sestaval z rozhodovani zda vymeknout a pujcit si kolo, nebo sebrat dostatek odvahy a jit se zeptat na projizdku na koni.
Zde padlo dulezite rozhodnuti: sem u more, musim ho vyzkouset. Ac bylo pod mrakem, a lide na plazi pousteli draky, par nadsencu se koupalo. Pridal jsem se k nim a udelal zkusenost ze a) je to priserne slany, b) se v tom neda plavat, protoze voda techto objemu si s vami dela co chce, kor kdyz zacal odliv, jak jsem pozdeji zjistil, ke brehu se plavalo spatne, i kdyz jsem osud moc nepokousel. Plazovy pisek je taktez vec, se kterou se u nas clovek moc nestretne. Tusil jsem to este nez jsem sel do vody, ze ho budu mit vsude, ale skutecne dokazal, ze vypraveni o tom ze v pousti se vam pisek dostane i do konzervy, nezklamal. Sice ho podezrivam, ze z vetsi casti se do nedobitnych prostor, dostane spise proto, ze je vsude okolo, pripraven na to, az prostor odjisite a pak tam vnikne, ale ze zavitu od lahve jsem ho vymyl az v hotelu. (Do ted je nalepeny na sandalech, ktere jsem si obul do vody, sice jsem vypadal trochu nestandardne, ale nechtel jsem riskovat jezka nebo musli v noze.)
Morsky zazitek byl za mnou, jeste jsem trochu cestoval a po prijezdu k pristavisti zjistil, ze "uz vim proc" jezdi ty lode takovou strasnou oklikou. Ostatni more je totiz tak melke ze pri odlivu zustane jen cosi pripominajici jihoceske rybniky pri vylovu. Rict tak melke je mozna prehnane, voda kolisa o plus minus 1,2m, to znamena dohromady skoro dva a pul metru.
Holandske lode vubec vykazuji jistou specilitu. Uz jsem nekde psal ze nemaji klasicky kyl a misto toho pouzivaji jakesi postrani spustitelne drevene plochy. Ted bylo jasne proc. Normalni kyl by tohle nikdy neprezil. Vetsina lodi tak ted sedela na pisku na plochem brichu.
Kdysi predtim se vsak stala jeste jedna dulezita udalost a to sice vecere. Vyhladoven putovanim a jednotvarnou stravou, jsem se totiz rozhodl, ze si zaslouzim poradnou veceri a konecne vyzkousim dat si steak ve Steakhousu. S batohem jsem tam sice vypadal trochu nepatricne, ale vstoupil jsem dustojne. Zasedl a obstastnil dalsi servirku anglictinou. Prinesla mi listek, jak jinak nez holandsky (i kdyz tusim nazvy tam byly jeste francousky). Chvili jsem nad tim bloumal, protoze jsem tusil, ze cena jidla by mela byt kolem 30-40nlg zameril jsem se na nejdelsi sekci a snazil se neco vyrozumet z popisku. Moc nadsen jsem nebyl, ale nasel jsem neco s ovocem, tak jsem se rozhodl, ze si to asi dam. Radsi jsem jeste cisnici ale pozadal o radu, ze bych si rad dal nejaky klasicky steak a co by me z toho mohla doporucit. Upozornila me ze si vybiram z listku vin. No bylo to trapne, tak mi pak odrecitovala co tam maji za steaky, nemecky (porad nechapala proc to chci anglicky, navic zrejme preci jen v nazvech masa byla asi tak zbehla jako ja v tech nemeckych), v podstate precetla to co jsem v listku videl s trochu jinou vyslovnosti... jak uz to u holandstiny je. Vyhnul jsem se vsemu co v sobe melo papriku a vylosoval steak na houbach. Nebylo to spatny, co me dostalo byla varena brambora v alobalu. Nekdy udelam, docela dobre.
Rano jsem vstal opet trochu driv, duvod jsem uz jednou uvedl, to je jediny okamzik, kdy nikdo nikde neni, a vydal se na opacny konec ostrova, kde by podle mych amaterskych propoctu mel nastat priliv ted rano. Voda skutecne byla kdesi, ale na priliv se to nechystalo, navic jsem cestou ztratil sandal, ktery jsem mel pridelany na batohu, aby se odpiskoval. Vratil jsem se tedy po svych stopach zpet a sandal nastesti nalezl. Preci jen jsem cestou potkal jen jednoho ranniho bezce, ktery o nej zrejme nemel zajem.:)
Cekani na to az otevrou pujcovnu kol, abych mohl vratit ten skveli povoz, jsem si kratil za deste ctenim knizky a cichanim vune z nedaleko otevrene kavarny, schovan pod strechou mistniho SPARu. Pak ovsem prisla ona nemila udalost, ktera si svuj prichod, pokud je clovek nekde na dele, schovava vzdycky na nejnevhodnejsi okamzik. Snazil jsem se tedy nalezt v nejblizsim okoli nejake zachody. Kavarna, jak se zdalo, byla otevrena jen pro hotelove hosty, ostatek jsem nemel poneti kde hledat, slapl jsem tedy do pedalu a zamiril k neblizsimu kukuricnemu poli. Nemyslete si, ze je to tu tak jednoduche, dostat se do pole. Kazde pole je obehnane kanalem. At uz to ma ten prakticky vyznam, ze lide nekradou kukurici, nebo ze se tam shromazduje prebytecna voda. Stestim bylo, ze uz jsem mel vyhlednuty usek, kterym se dalo do pole dostat (preci jen jsem uvazoval o kukurici jako o pripadnem zdroji obzivi) a tak jsem do nej zabehl a.. nebudu to rozmazavat, dopalo to dobre.:)
