O všech geniálních lidech se říká, že nejsou úplně normální. Jejich život často končí předčasně a to buď následkem jejich často nestřídmého života nebo sebevraždou. I R.E.Howard byl jedním takovým. Jeho krátký pobyt na tomto světě (1906 - 1936) skončil sebevraždou den před smrtí jeho matky, po tom co se v nemocnici dozvěděl, že se z komatu už neprobere. Život strávil v americe, ve státě Texas, kde se usadil jeho rod po dlouhém dobrodružném životě okořeněném nejednou rodovou válkou. I v Howardovi se zachoval duch jeho rodu, a tak ač jako dítě byl značně neduživý a často nemocný, nakonec se vypracoval ve svalnatého, sportovně založeného muže. Jeho nejoblíbenějším sportem se stal box. Vypráví se o něm, že se dokonce občas zastavoval na ulici, chvíli boxoval proti imaginárnímu protivníku a pak klidně pokračoval dál. Howard byl velmi impulzivní člověk a dobrodruh. To se také odrazilo v jeho nejslavnějších dílech, která pojednávají o svalnatých hrdinech v příbězích meče a magie. Howard psal už od mládí. Byl to jediný způsob obživy, který on sám uznal za dostatečně svobodný a hlavně který ho bavil. Howardova tvorba zasahuje téměř do všech žánrů literatury, nejvíce slávy mu však přinesli až jeho poslední povídky s barbarským hrdinou jménem Conan. Jak perfektně vystihl H.P.Lovecraft - 'tajemství Howardova úspěchu spočívá v tom, že on sám je v každé ze svých povídek.' Ano, Howard skutečně ztvárnil v Conanovi vlastně sám sebe. Conan se stal jednoznačně nejznámějším Howardovým hrdinou. Kdo se však zajímá o jeho tvorbu více jistě zná i další jako král Kull nebo Bran Mak Morn. Howard psal i poezii, která se však u jeho vydavatelů nesetkala s přílišným ohlasem. Je to možná škoda, protože i třeba Tolkienovi knihy jsou proloženy nemalým počtem písní a básní, které krásně dotvářejí příběh. Abychom si trochu přiblížili jeho styl dovolým si malou ukázku, kterou bych ukončil tento krátký článek:
dál jako bezbřehý oceán má duše vztekem a vášní klokotá. Zůstanu nespoután.
Mé levhartí oči dál lítý mají lesk
Nechť zchátrá a rozpadne se v hlínu
|
POSLEDNÍ CIMMEŘAN